Brambořík je dnes jednou z nejznámějších hrnkových rostlin pěstovaných
v zimním období. Bramboříky jsou hlíznaté rostliny. Pocházení z hor Středomoří
a Malé Asie. Jejich listy jsou srdčité, na okrajích zubaté, velmi často mají
výraznou stříbrnou dekorativní kresbu. Různé odrůdy se od sebe liší tvarem,
barvou květů a dekorativní kresbou listů.
Bramboříkům se daří skvěle na chladném místě (teplota kolem 15°C) s dostatkem
čerstvého vzduchu a vzdušné vlhkosti. V teple žloutnou a odumírají listy.
Bramboříky mají rády dostatek světla, ale nesnášejí přímé slunce. Pokud jde
o zálivku, substrát v době kvetení bramboříku nesmí nikdy přeschnout. Rostliny
nesmějí být trvale přemokřené. Při nadměrné vlhkosti substrátu trpí hlízy
hnilobou. V době kvetení rostliny přihnojujeme každých čtrnáct dní.
Po odkvětu omezíme zálivku a přestaneme přihnojovat. Potom rostlinu přemístíme
do chladného prostředí a nezaléváme ji až do konce jara. V květnu ji přesadíme
do čerstvého substrátu tak, aby horní polovina hlízy zůstala volně nad povrchem.
Rostlinu umístíme na dobře osvětlené místo (ne na přímé slunce) a udržujeme
zálivkovou vlhkost.
Rostliny mohou být po celé léto zapuštěny s květináčem do
půdy na stinném místě v zahradě. Před příchodem mrazů vezmeme rostliny zpět do
interiéru do chladnější místnosti, přiměřeně zaléváme a pravidelně každých
čtrnáct dní přihnojujeme.
Rostliny rodu Hylocereus jsou kaktusy původem ze Střední Ameriky. Pěstují se zejména
v Nikaragui, Číně, Vietnamu, Mexiku a Izraeli. Jedná se o kaktusy, kterým se
nejlépe daří v horkém a suchém podnebí s minimálním množstvím srážek. Pokud je
vláhy více, opadnou květy nebo uhnije ovoce. Květy kaktusu se otevírají
pouze v noci a po ránu vadnou. Rostlina je tak závislá na nočních opylovačích
jako jsou netopýři a můry. Plody se utvářejí zhruba třicet až padesát dní
po květech. Hylocereus undatus (červená pitaya) má červenofialvé plody s šedobílou
dužninou. Hylocereus costaricensis (Costa Rica pitaya) červenofialvé plody
s dužninou tmavěrůžovou. Žluté plody s dužninou šedobílé barvy má Hylocereus
megalanthus (žlutá pitaya). Dužnina je mírně mírně nakyslá s velkým množstvím
drobných jedlých černých semínek. Chuť připomíná angrešt i vodní meloun.
Plody těchto kaktusů patří mezi tropické ovoce u nás známé pod názvy pitája,
dračí ovoce (odvozeno z cizojazyčných názvů: dragon fruit, pitahaya, pitaya).
Ovoce má nízkou kalorickou hodnotu.
Pitája se konzumuje čerstvá, kdy se plod přepůlí a vydlabe lžičkou. Plod má
atraktivní vzhled a vyjímá se zejména na ozdobných ovocných mísách. Používá se do ovocných
salátů, na přípravu džusů, ovocných šťáv, ale také vín a čajů. Má vysoký obsah
vitamínu C, karotenů, vápníku, fosforu a antioxidantů.
Kávovník - Coffea
Kávovník (Coffea) je stálezelený polotropický keř, původem z horských lesů
Etiopie. Nyní je rozšířen ve všech oblastech tropů. Pěstuje se v Brazílii,
Africe, na Madagaskaru, na ostrově Cejlon, v Indii a Vietnamu. Existuke kolem
50 druhů kávovníků, z nichž nejrozšířenější jsou kávovník arabský (Coffea
arabica), kávovník robusta (Coffea robusta, Coffea canephora) a kávovník
liberijský (Coffea liberica).
V našich podmínkách je kávovník často pěstován jako pokojová rostlina. V bytě
má většinou perfektní podmínky. Vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými
teplotami mezi 18-22 °C. Kávovník je citlivý na chlad, pokles teploty pod 12 °C
má již za následek přerušení růstu. Pokud jedinkrát přejde mrazem, umírá. Slunce
jim může spálit listy. Kávovník má rád lehké, výživné a hlavně kyselé půdy (nesnáší vápno).
Nedostatečná zálivka spolu se špatnou výživou, pokud jej nehnojíme a pravidelně
nepřesazujeme se projeví žloutnutím a opadem listů.
Kávovník kvete časně na jaře. Květy jsou jasně bílé vonné a samosprašné. Na mladých
rostlinách se objevují první plody zpravidla ve 4. roce. Plody zrají 9 až 14
měsíců po odkvětu. Plody mají tvar bobule o velikosti 10 x 5 mm se dvěma
plochými semeny. Zralé plody jsou jasně červené barvy. Existují také rostliny
s plody žlutými. Stromky kávovníku je možné také různě upravovat řezem a tvarovat.
Myrta obecná - Myrtus communis
Myrta roste přirozeně v suché keřovité vegetaci okolo Středozemního moře.
Ve starověkém Římě se sázela kolem chrámu bohyně Afrodity, byla pokládána za
symbol lásky a nesmrtelnosti. Již před tisíciletími staří Řekové a Římané měli
ve zvyku zdobit mladé nevěsty myrtovými věnečky. Dodnes zdobíme svatební šat
větvičkou z myrty. Myrta kvete bílými květy. Listy myrty jsou aromatické. Myrtový
olej je součástí parfémů, mýdel, mastí a šamponů. Pro lékařské účely se zevně
používá proti akné a zánětům dásní. Roztlučený list léčí odřeniny, škrábnutí
a rány a používá se i na lupénku. Větvičky s listy a plody se hodně používají
především na Středním východě jako koření.
Myrta potřebuje světlé, slunné stanoviště, v létě bez poledního úpalu. Přes léto
může být venku. Na zimu ji dáváme do chladnější místnosti, kde postačí 10 °C.
Od jara do léta vyžaduje vydatnou zálivku měkkou vodou. V zimě při nižších teplotách
udržujeme jen nízkou vlhkost. Rostlina je citlivá na přeschnutí substrátu. Listy
rychle schnou a opadávají. V zimě při špatné péči se může stát, že rostlina opadá.
Na jaře však opět obrazí.
Ibišek, čínská růže - Hibiscus rosa sinensis
Jedná se o oblíbenou pokojovou rostlinu. Jejím původem je Indie, Čína, východní Asie.
Květy se objevují po celý rok, nejčastěji však od června do října.
Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou
nebo růžovou barvu.
K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce,
které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná je běžná pokojová teplota,
v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V období růstu vyžaduje vydatnou
zálivku, ale při přemokření by mohly kořeny hnít. V zimě v
chladné místnosti zálivku omezíme. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu.
Květináč s rostlinu postavíme do misky s vlhkými oblázky a
listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů.
Užovník - Sauromatum venosum
Pochází z Himalájí a jižní Indie. Jedná se o rostlinu s hlízou, která
rostlině slouží jako zásobárna látek
nutných pro růst květu. Z hlízy vyroste část listu a mohutný květ. Po uvadnutí
a opadnutí květu vyroste list. Období růstu trvá půl až jeden rok. List po
určité době zaschne a rostlina se dostane do období vegetačního klidu, který
trvá 3 až 7 měsíců.
Užovník je sezónní rostlinou. Není-li v hlíze nashromážděno dostatek
živin, květ nevyroste, vyroste jen list.
Výsadba je možná koncem dubna přímo na záhon nebo i dříve do velkého květináče,
na podzim se hlízy schovávají do chladna (cca 5 stupňů) a tmy a nezalévají se.
Je nutné roslinu každý rok přesazovat a dodržovat dobu klidu jinak slábnou a
nekvetou.
