Prodejna Zahrádkář
Teplická 368/68, Děčín 4
(naproti divadlu)
sadbové brambory
(sezónní zboží - jaro 2024) Sadbové brambory budou v prodeji od pondělí 11.3.2024
Prodáváme výhradně certifikovanou, tj. uznanou bramborovou sadbu od největších a nejzkušenějších firem působících u nás v oblasti produkce brambor.
A - brambory pevné a lojovité, vhodné k přípravě salátů a k přímému konzumu uvařené B - brambory univerzální, středně pevné, ideální k přímému konzumu uvařené C - brambory měkké a moučnaté, určené k přípravě bramborového těsta a kaší Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž. |
Sázení brambor:
Naklíčené brambory sázíme do půdy vyhřáté na minimálně 6°C, nenaklíčené
do půdy o teplotě nad 8°C, přičemž platí, čím vyšší teplota, tím rychlejší růst.
Pozor na teploty pod -1°C, kdy zmrzne nať. Optimální teplota pro růst brambor
je mezi 20-25°C, v noci o 5°C nižší. Brambory vyžadují kyprou a provzdušněnou
půdu, nejlépe lehčí nebo středně těžkou s propustnou spodinou, s PH 5,5-6,5.
Krájení sadby provádíme jen u větších hlíz a to podélně, krájíme však pouze
zdravé jedince (u necertifikované sadby to nelze zaručit a riskujeme rozšíření
chorob). Před zasázením je třeba vyčkat zahojení (zaschnutí) řezných ran.
Narašení dosáhneme probuzením brambor při teplotě až 20°C po dobu pěti dnů
a následném uložení do teploty nad 8°C, vhodné je sázet brambory s klíčky
do 5 mm, kdy nehrozí jejich olámání. Při předkličování je vhodné brát v úvahu
fakt, že světlo brzdí růst klíčků. Pro nejrychlejší dobu vzrůstu natě necháváme
narůst klíčky do velikosti až 30mm (proces trvá 4-6 týdnů) při vysoké relativní
vlhkosti. Brambory lze nechat zakořenit i v lískách se substrátem, se kterým
se posléze přesadí tak, aby se nepoškodily kořínky ani klíčky.
Brambory sázíme do hrůbků do půdy prokypřené minimálně do 20 cm, vyhřáté
a nezamokřené. Meziřádková vzdálenost je obvykle 75 cm, odstupy v řádku zhruba
poloviční, hlízy sázíme tak, aby byly zahrnuty alespoň 1-2 cm ornice.
Hnojení brambor:
Brambory jsou náročné na zásobování živinami. Při jejich výživě je důležitý
obsah živin v půdě, vhodně doplňovaný hnojením a střídáním jednotlivých pěstovaných
plodin. Rostlina přijímá živiny v průběhu celé vegetace s největší intenzitou
v období květu.
Správnou kombinaci dusíku, draslíku a fosforu zajistí speciální hnojivo
na brambory, kde jsou jednotlivé složky namíchány ve správném poměru, včetně
přídavku hořčíku, důležitém především v období vegetace. Nesprávné
hnojení a nadbytek dusíku může způsobit zhoršení vnitřní kvality hlíz,
v kombinaci s nešetrnou manipulací s hlízami až šednutí dužniny. Vysoké dávky
dusíku se také projeví nižším obsahem sušiny a škrobu v hlízách a ve zhoršené
chuti po uvaření.
To je potřeba vzít v úvahu také při použití stájových hnojů. Chlévský hnůj
aplikujeme zásadně na podzim, kejdu skotu a prasat a kvalitní kompost naopak
na jaře před založením porostu. Vhodně lze využít k dodání živin a k správné
aktivaci půdy i zelené hnojení. Doporučovány jsou meziplodiny jako svazenka,
hořčice atd. řádně přihnojované dusíkem.
Vysoký obsah hnojiv sice zajistí vyšší výnos, ale negativně se projeví na kvalitě
a chuti hlíz.
Ochrana brambor proti chorobám a škůdcům:
Nejobávanější chorobou bramboru je plíseň bramborová. Na listech
vznikají neohraničené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle
šíří většinou od okrajů nebo špiček listů. Na spodní straně listů, na rozhraní
zdravého a napadeného pletiva se objevují nevýrazné povlaky houby. Napadené
listy postupně odumírají. Původce plísně bramborové způsobuje i hnilobu hlíz.
Hlízy pak mají na svém povrchu hnědé až stříbřitě šedé skvrny, které se částečně
propadají. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotné hnilobě.
Výskyt plísně bramborové závisí na počasí a na odolnosti odrůdy
vůči plísni. Rizikovými lokalitami jsou polohy s omezeným prouděním vzduchu,
těžkou půdou a pozemky v blízkosti vod a lesů, kde porosty pomalu osychají.
Proti plísni bramborové je nejúčinnější ochrana chemická pomocí fungicidů. Aby
však byla účinná, musí být zahájena včas a musí být udržována bez přerušení
po celou dobu vegetace. Je doporučeno ošetření zhruba 5x během vegetace podle
meteorologických prognóz a náchylnosti odrůdy, zpravidla každých 7-10 dní,
každopádně pak vždy po intenzivních srážkách. Účinnost fungicidů
se v průběhu sezóny snižuje. Není-li ochrana zahájena včas, šíření choroby již
nelze zastavit. Je-li plísní napadana nať v rozsahu 5-20% porostu, je doporučeno
ukončení vegetace brambor likvidací natě jejím posekáním nebo vytrháním a
odstraněním z pozemku. Po zničení natě je nutná včasná sklizeň, jinak hrozí
nebezpečí infekce obrůstajících trsů a následně hlíz plísní bramboru.
Mezi nejvážnější škůdce brambor patří mandelinka. Škodí larvy i brouci, když
žerou kromě listů a stonků i ze země vyčnívající hlízy. Vedle brambor napadá mandelinka
i další lilkovité rostliny (rajče, papriku). Na žlutých krovkách má 10 podélných
černých proužků, zbytek těla je okrově červený s černými skvrnami na hlavě
a štítu. Dospělý brouk je velký asi 1cm a přezimuje v půdě v hloubce do 40cm.
Ze země vylézá obvykle v polovině května.
Ochranu proti mandelince řešíme jak mechanickým sběrem, a to převážně v květnu
a červnu před kladením vajíček na spodní strany listů, tak chemicky pomocí
insekticidů.
Snížení výnosu brambor o 10-80% může být způsobeno také rostlinnými viry přenosnými
především sadbou. Právě proto je nutné k výsadbě používat certifikovanou sadbu,
která je na virové choroby sledována. Šíření virových chorob je způsobeno řadou
živočišných organismů, především mšic. Mšice přenesou choroby a již následující
rok po zakoupení sadby se výrazně sníží výnosnost brambor. Výskyt mšic a tím
přenášení virů je možné omezit pomocí insekticidů.
Podívejte se také na:
 |
 |