Mravenci jsou hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech - mraveništích.
Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také
několika miliónů jedinců. Pro svůj sociální způsob života a specializaci
jsou jednou z neúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši a jsou v mimořádném
zájmu vědců. Mravenci jsou hmyz s proměnou dokonalou. Z vajíčka se líhnou larvy,
které se po určité době zakuklí a z kukly se vylíhne dospělý jedinec. Nejvíce
jim vyhovuje teplé, vlhké prostředí. Kvůli chladu jsou hnízda často zakládána
pod kameny, protože ty se na slunci rychle ohřívají. Klasická kupovitá
mraveniště mají jižní svah mnohem mírnější, aby hnízdo co nejvíce tepla pohlcovalo
a co nejméně ztrácelo. Jinak si Mravenci budují hnízda také pod zemí, v dutinách
stromů, někteří dokonce mezi listy stromů.
Mravenci často žijí v pozitivní symbióze s celou řadou živočišných i rostlinných
druhů. Známá je spolupráce s mšicemi, které mravenci chrání před nepřáteli
nebo je přenášejí na vyhlédnutý strom a následně se živí jejich výměšky.
Podobně spolupracují i s některými červci či larvami motýlů.
Nejčastějším a nejobtížnějším mravencem je v České republice mravenec faraón
(Monomorium pharaonis L.). Přenáší choroby a je obvykle všudypřítomný.
Také zahrádkáři nevidí mravence příliš rádi, neboť mravenci jsou ochránci mšic,
které schraňují jak pod zemí tak na ovocných stromech. Není neobvyklé spatřit
některé rostliny obestavěny hliněnými stavbičkami, ve kterých mravenci ukrývají
své mšice. Jako ochranu před mravenci potírají zahrádkáři kmeny ovocných stromů
lepem a vytvářejí tak ochranné lepové pásy.