Návod na intenzivní pěstování Ucha Jidášova:

Ucho Jidášovo (Hirneola auricula-judae, Auricularia auricula-judae) je možné pěstovat na sterilním substrátu z drcené slámy, pilin listnatých stromů nebo drcených kukuřičných vřeten.

Příprava substrátu:

Drobně drcenou slámu, piliny listnatých stromů nebo kukuřičná vřetena ponoříme do vody nebo zalejeme horkou vodou a 24 hodin máčíme. Druhý den necháme okapat, nasypeme do varných sáčků (tatrafánové nebo na výrobu tlačenky) a zavážeme. Sáčky naplníme do 2/3 obsahu, aby zbyl prostor na promíchání materiálu se sadbou. Uzavřené vložíme do vody a vaříme 1 hodinu. Potom sáčky z vody vyndáme a necháme zchladnout. Var opakujeme ještě druhý a třetí den. Místo ve vodě je možné sáčky vařit v páře (např. v zavařovacím hrnci), kdy prodloužíme dobu varu na 1,5 hodiny. Je třeba zajistit, aby se sáčky v zavařovacím hrnci nedotýkaly příliš vekou plochou.

Očkování sadbou Ucha Jidášova:

Sadbu roztřepeme v uzavřeném pytli na jednotlivá zrna. V čisté místnosti bez plísní vychladlý sáček se substrátem otevřeme a otvorem nasypeme sadbu v množství asi 3% substrátu. Sáček opět uzavřeme přes vatový váleček, aby kultura mohla dýchat.

Prorůstání podhoubí:

Sáčky uložíme na prorůstání do teploty asi 25°C. Substrát proroste podhoubím asi za 3 týdny. Při prorůstání podhoubí není rozhodující zda je v prostoru světlo nebo tma.

Tvorba plodnic Ucha Jidášova:

Po prorůstu substrát prořízneme nebo úplně odstraníme sáček (podhoubí substrát spojí do pevného bloku). Substrát uložíme na plození. Kultura nejlépe plodí při teplotách 25°C až 30°C a vysoké vzdušné vlhkosti. S výhodou můžeme v létě použít pařník, fóliovník nebo skleník. Pokud chceme houbu pěstovat doma, doporučujeme dát na tác vodu, substrát položit na talíř, aby nebyl v přímém styku s vodou a vše zakryjeme průhlednou fólií. Ta zaručí vhodnou vlhkost. Vodu vyměňujeme. Lze použít i akvárium. Kultura k plození potřebuje rozptýlené světlo.

Návod na extenzivní pěstování Ucha Jidášova:

Ucho Jidášovo (Hirneola auricula-judae, Auricularia auricula-judae) je možné pěstovat na čersvých kmenech a větvích listnatých stromů.

Příprava kmenů, očkování sadbou Ucha Jidášova:

Kmeny a větve o průměru asi 10 cm nejlépe ve stáří 1 až 2 měsíce po pokácení nařežeme na délku 1 m. Do takto připravených kmenů vyvrtáme otvory o průměru 10-15 mm a hloubce 20 mm ve vzdálenosti asi 100 mm od sebe na dvou protilehlých stranách kmene. Tyto otvory vyplníme sadbou a zalijeme roztaveným parafínem.

Prorůstání podhoubí:

Kmeny uložíme k prorůstání podhoubí do skleníku nebo foliovníku. Optimální teplota je 28°C. Dbáme na dostatečnou vlhkost. Doba prorůstání podhoubí je 30 až 40 dnů.

Tvorba plodnic Ucha Jidášova:

Prorostlé kmeny uložíme k plození do skleníku. Optilámlí teplota k plození je 25°C až 30°C. Kmeny je třeba chránit před vyschnutím vlhčením a v našich podmínkách před většími mrazy. Kmeny plodí podle kvality dřeva 3-6 let. Plodnice potřebují ke svému růstu světlo a vysokou vzdušnou vlhkost.

Sklizeň plodnic Jidášova ucha:

Substrát plodí po dobu 3 měsíců a plodnic je možno získat 20-30 % hmotnosti substrátu. Plodnice sbíráme ve velikosti 3-5 cm. Pokud se plodnice neotevírají, znamená to, že kultura má nedostatek světla nebo je neodvětraná.

Využití plodnic Ucha Jidášova:

Plodnice ucha Jidášova jsou tužší chrupavkovité konzistence a nemají žádnou výraznou chuť. Používají se k přípravě pokrmů čínské kuchyně, obzvláště jsou vhodné do salátů právě díky chrupavkovité konzistenci. Dají se dobře sušit a po namočení získávaní původní konzistenci.

Popis Jidášova ucha (Boltcovitky bezové):

Jidášovo ucho zvané též jako Boltcovitka bezová je jedlá stopkovýtrusá dřevokazná houba. U nás roste velmi hojně, po celý rok, včetně zimy. Vyskytuje se převážně na živých i odumřelých větvích bezu černého. K vidění bývá i na vrbě, buku, javoru, olši nebo trnovníku akátu.
Plodnice houby bývají chorošovitého, miskovitého či lasturovitého tvaru, vypouklé směrem vzhůru a bočně přirostlé ke dřevu. Široké jsou 2—10 cm. Plodnice mají chrupavčitou konzistenci, jsou výrazně pružné, někdy průsvitné, na omak gumovité až rosolovité, za vlhka až lepkavé. Z horní strany je navíc jemně sametově plstnatá. Na vnitřní straně žilnatě zprohýbané. Barva plodnic přechází od červenohnědé ke kaštanově hnědé, vnitřní (spodní) strana může být světlejší. Plodnice rostou zpravidla ve skupinách vedle sebe a nad sebou.
Ucho Jidášovo je další léčivou houbou, která se využívá v tradiční čínské medicíně. Čistí krev, snižuje krevní tlak a příznivě působí na celý kardiovaskulární systém, posiluje imunitu, léčí hemoroidy, pomáhá při trávicích potížích, působí dobře při fyzickém i psychickém vyčerpání, například po porodu. Houba je ceněna pro svůj vysoký obsah minerálů, zejména vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku a draslíku.
Kulináři oceňují jemnou křupavost a pevnost Jidášova ucha. Jeho chuť a vůně je nevýrazná. Používá se především v pokrmech čínské kuchyně, do zeleninových salátů nebo polévek, ale hodí se i do masových směsí. Jidášovo ucho lze využít také do guláše, rizota. Jako pochoutka se nakládá do octa. Jidášovo ucho používá i sušené. Ze sušené houby lze třeba připravit i léčivý čaj.
Ucho Jidášovo lze pěstovat od jara do podzimu, v místech se stálou teplotou po celý rok.